Nainstalujte si webový server Apache 2.4 se skriptovacím jazykem PHP 8.0 přímo na svůj počítač s Windows 10. K tomu si během pár vteřin přidejte databázový server MariaDB 10.5 a Memcached.
A pro fajnšmekry tu je návod na „VirtualHost“, který využijete pro více (sub)domén na localhostu. Každá (sub)doména bude mít vlastní „DocumentRoot“ a bude dostupná na samostatné adrese, například http://tronlaserarena.cz.h a http://devtea.cz.h.
Pokud databázový server MariaDB nebo MySQL nedovolí vložit nový záznam do tabulky kvůli chybě „Field ‚column_name‘ doesn’t have a default value“ (Error 1364), znamená to, že máte nastavený přísný režim SQL (STRICT_TRANS_TABLES).
Rozdíl mezi jednotlivými typy spojení tabulek je obrovský, protože vám vrátí odlišné záznamy. Nejčastěji se můžete setkat s INNER JOIN a LEFT JOIN, využívané jsou také RIGHT JOIN a OUTER JOIN, ale existují i složitější konstrukce LEFT JOIN EXCLUDING INNER JOIN, RIGHT JOIN EXCLUDING INNER JOIN a OUTER JOIN EXCLUDING INNER JOIN.
Jejich pochopení vám ulehčí následující vizualizace. A když ještě správně nastavíte indexy, databázový server vás bude zbožňovat.
Při práci s transakcemi v MySQL se občas můžeme zamotat do jejich volání. START TRANSACTION považujme za párový příkaz, po kterém by mělo být vždy zavoláno COMMIT nebo ROLLBACK. Jinak máte zaděláno na velký problém.
Zajímavá přednáška Jakuba Vrány, tehdy ještě zaměstnance Facebooku, jak se pracuje ve Facebooku s preparables, mcproxy a XHP. Rozpovídal se také o deployi a způsobu nasazování jednotlivých funkcí mezi uživatele.
Třeba pomocí BigDump: Staggered MySQL Dump Importer.
https://developers.google.com/pagespeed/
http://nontroppo.org/tools/gziptest/
Editace a prohlížení velkých textových souborů (1 GB+) není žádná legrace. Představte si, že máte před sebou textový soubor s SQL dumpem databáze a potřebujete v něm pod Windows něco upravit.
Jestli je soubor v řádu jednotek nebo maximálně desítek megabytů, můžete zkusit český PSPad (v 4.5.6) nebo lépe Notepad++ (v 5.9.6.2).
Pokud ale musíte pracovat s dumpy, které mají stovky megabytů nebo jednotky gigabytů, rovnou na výše dva zmíněné programy zapomeňte. Potřeboval jsem pracovat s dumpem o velikosti cca 700 MB a ani jeden si s ním neporadil (ne že bych čekal něco jiného).
Možná jste při práci s PHP narazili na problém s UTF-8 kódováním. Doposud jste využívali kódování cp1250 nebo iso-8859-2 a nebyl problém. Okolnosti vás přinutily požívat UTF-8 a najednou bum. Na stránkách se vám chybně vypisují znaky s českou diakritikou a nevíte co s tím.
Je třeba dodržet následující pravidla:
mysql_query("SET NAMES 'utf8'");
nebo
mysql_query('SET CHARACTER SET utf8');
Od PHP 5.2.3 a MySQL 5.0.7 raději použijte:
mysql_set_charset('utf8');
Je to správná a bezpečná varianta
pro použití mysql_real_escape_string(). Více: 1, 2, 3.
header('Content-Type: text/html; charset=utf-8');
Nedávno jsme s Lukášem Churým a Ondrou Vašíčkem řešili rychlost operace UPDATE v závislosti na tom, jestli upravovaný sloupec má či nemá nastavený index.
Představte si, že máme v MySQL 5.0 tabulku o několika sloupcích, dva z nich jsou „id“ a „xy“. Nad sloupcem „id“ je přidělený index. Sloupec „xy“ index nemá. Rychlost UPDATE sloupce „xy“ trvá nějaký čas.
Otázka zní, jestli UPDATE zabere stejný čas i v případě, kdyby sloupec „xy“ měl přidělený index.
Udělal jsem jednoduchý test, který přináší odpověď.