Podívejme se na několik slov, ve kterých se čas od času chybuje.
Dceřiná × dceřinná
Dceřiná se píše s jedním n. Např. dceřiná společnost. Dceřinná je špatně.
Ranní směna
Odpolední směna je jasná. Ale ranní směna se píše se dvěma n.
Podívejme se na několik slov, ve kterých se čas od času chybuje.
Dceřiná se píše s jedním n. Např. dceřiná společnost. Dceřinná je špatně.
Odpolední směna je jasná. Ale ranní směna se píše se dvěma n.
Občas lidé chybují i u předložek s a z a výjimečně i ve tvarech se × ze. Stačí se ale řídit opět podle pádů, stejně jako v případě mně a mě.
z, ze – 2. pád (koho čeho)
s, se – 7. pád (s kým, s čím)
V sekci čeština naleznete další články, které upozorňují na časté chyby v české gramatice.
„Mluvím o vaší tetě“ nebo „Mluvím o vaši tetě“? V prvním případě je u slova vaší použito dlouhé „í“, u druhého krátké. Rozhodování mezi jednotlivými tvary vám ulehčí ukazovací zájmena.
Dost vysvětlování, sami se podívejte na příklady.
V sekci čeština naleznete další články, které upozorňují na časté chyby v české gramatice.
Stejně jako holt a hold, tak i shlédnout a zhlédnout jsou správné tvary, ale každý s jiným významem. Tedy, každé slovo se používá za jiných okolností, v jiném kontextu.
Určení správného tvaru shlédnout a zhlédnout už není tak snadné, jako určit mně a mě, nebo standard či standart. Zde je potřeba i trochu citu pro jazyk.
Shlédnout vyjadřuje pohled shora dolů. A to buď doslovně, při pohledu z patra budovy dolů, nebo přeneseně, ve významu přezíravě.
Pokud jste byli v kině a viděli jste film, tak můžete říct, že jste jej zhlédli. Zhlédnout užijte v kontextu, kdy jste jako diváci, když něco spatříte, vidíte či prohlížíte.
Také je možný tvar zhlédnout se. Pokud jste našli zalíbení v modelování nebo muzice, použijete tvar zhlédnout se. Zhlédnout se také používá v případech, když v někom spatříte svůj vzor.
V sekci čeština naleznete další články, které upozorňují na časté chyby v české gramatice.
Prohřešky u slov mě a mně a standard a standart jsem zmínil v minulých dnech. Dnes se podíváme na hold a holt. Tato slova nepatří mezi zrovna nejvyužívanější. Když už je ale v diskuzích uvidíme, tak o správný tvar je skutečně nouze.
hold – projev pocty nebo úcty (další význam je výkupné, vynucený poplatek ve válce)
holt – povzdech; ve významu „inu, zkrátka a dobře“
V sekci čeština naleznete další články, které upozorňují na časté chyby v české gramatice.
Běžnou chybou je zaměňování tvarů mě a mně. I zde, stejně jako u standartů a standartů, každý pochopí správný význam bez ohledu na to, jaký tvar napíšete. Nic to ale nemění na tom, že se s nesprávným tvarem dopouštíte přestupku proti české gramatice. Určení správného tvaru mně a mě je přitom tak snadné.
Mě – 2. a 4. pád (koho čeho a koho co)
Mně – 3. a 6. pád (komu čemu a (o) kom (o) čem)
V sekci čeština naleznete další články, které upozorňují na časté chyby v české gramatice.
Častou chybou je zaměňování tvarů standard a standart. Tato dvě slova se liší v jednom písmenku, každý jim rozumí, ale z gramatického pohledu se jedná o fatální chybu.
Pokud mluvíte o něčem, co je běžné, normální, standardní, tak jediný správný tvar je standard s „d“. Standard se také často nahrazuje za slovo „norma“. Naopak, slovo standart v češtině nenaleznete. Existuje ale tvar standarta, který označuje vlajku prezidenta.
V sekci čeština naleznete další články, které upozorňují na časté chyby v české gramatice.